Dáša

Úryvek:
Později té noci, když Taťána ležela s tváří obrácenou ke zdi, slyšela, jak ji šeptem volá Dáša:"Táňo, Táňo."
Taťána se otočila k sestře."Co je? Jsem unavená."
Dáša ji políbila na rameno. "Táňo, my si spolu už vůbec nepovídáme. Co odjel Paša, jsme si nepromluvily. Chybí ti, viď? Však se brzy vrátí."
"Chybí mi. A ty jsi pořád v práci. Promluvíme si zítra, Dášenko," slíbila Taťána.
"Zamilovala jsem se Táňo!"zašeptala Dáša.
Taťána jí šeptem odpověděla:"Jsem ráda - kvůli tobě Dášo." A otočila se ke zdi.
Dáša políbila Taťánu na týl hlavy. "Myslím, že je to vážné, opravdu.Táničko, já nevím, co si počít!"
"Zkusila jsi usnout?"
"Táňo, já nemůžu myslet na nic jiného. Dožene mě k šílenství. Je tak...vřelý a hned zase chladný. Dneska byl prima, uvolněný a veselý, ale jindy...Já mu opravdu nerozumím."
Taťána mlčela.
Dáša pokračovala. "Já vím, že hned nemůžu čekat příliš mnoho. Fakt, že k nám konečně vůbec přišel, je zázrak. Nedařilo se mi dostat ho sem až do minulé neděle, kdy přišel s Dimou a s tebou."
Taťána ji chtěla upozornit, že to nebyla Dáša, kdo ho přivedl, ale pochopitelně ani nepípla.