Nesmrtelný příběh Taťány a Alexandra...

Životopis

Paullina Handler (Simons, nar. 1963), pochází z Leningradu. Útlé dětství prožila spolu s matkou, otcem, strýcem, tetou a bratrancem ve dvou místnostech malého bytu. Její dědeček z otcovy strany prožil obléhání Leningradu, které se později stalo hlavním námětem pro jednu z jejích nejslavnějších knih.

Když jí bylo pět let, v roce 1968, byl její otec, Yuri Handler, zatčen pro své anti-komunistické přesvědčení. V letech 1969 - 1971 byl držen v gulagu, poté byl vyhoštěn z Tolmačeva. Jeho pobyt ve vězení však měl jednu světlou stránku - naučil se anglicky.

V roce 1973 požádal sovětskou vládu o povolení k emigraci, kterému bylo vyhověno a po krátkém pobytu v Římě, přijela celá rodina do New Yorku. Tehdy se psal rok 1973.

Díky tomu, že měl základy angličtiny, získal práci v Americe mnohem snáz, než většina ruských přistěhovalců. Mohl dopřát Paullině chodit do americké školy, mezi americké děti, kde se tehdy desetiletá Paullina naučila plynule anglicky. Z rušného středu města se rodina přestěhovala na předměstí, kde si pořídili dům se zahradou, bazénem a auto.

V roce 1984 se Paullina rozhodla odjet do Anglie, kde poznala svého prvního manžela.
Zamilovala se a následovala ho zpět do Ameriky, do Kansasu. Tohle místo jí ovšem k srdci nepřirostlo a poté, co dostudovala, vrátila se s manželem opět do Anglie. Paullina otěhotněla a v roce 1987 se jí narodila první dcera. O rok později pro ni napsala první dvě kapitoly knihy s názvem "Tully". V té době byla matkou i manželkou na plný úvazek. Manželství trvající čtyři roky však začalo skřípat a Paullina zatoužila po návratu domů, do Ameriky.

Poznala svého druhého muže, dostala spoustu nabídek na práci, nakonec přijala místo v jedné tiskové agentuře. Firma se však dostala do konkursu a po deseti měsících, kdy Paullina čekala na svou výplatu, která stále nepřicházela, společnost zanikla.

Byla nezaměstnaná a přemýšlela co dál. Byl to snad osud, který ji přiměl dokončit její román Tully? Práce na této knize jí trvala dva roky a Tully byla dokočena v roce 1993.

Druhé manželství bylo šťastnější než první, Paullina měla hlavu plnou nápadů a muže, který ji v její práci a nadšení podporoval. Paullina podruhé otěhotněla a napsala svůj druhý román "Red Leaves".
Osud zasáhl znovu. Její manžel dostal pracovní nabídku z Dallasu, v Texasu, na založení nakladatelství v malém televizním studiu. Opustili vše, co budovali v New Yorku a přestěhovali se do Texasu v létě 1996, kdy Paullina čekala své třetí dítě a byla v sedmém měsíci těhotenství.
Toho roku bylo léto neuvěřitelně horké a Paullinu inspirovalo k napsání její další knihy "Eleven hours"(Jedenáct hodin).
Jedné bezesné noci, kdy se převracela z boku na bok, zatímco její manžel klidně oddychoval vedle ní a v kolébce vedle postele tiše spalo její děťátko, to najednou před sebou zpatřila. Viděla Taťánu a Alexandra. Ona malá, světlá s pihovatým nosíkem, on vysoký, tmavý, odvážný. Dívali se na sebe, prahli po lásce a zároveň trpěli hlady. V hlavě se jí zrodil nápad o napsání další knihy - Měděného jezdce.

Čas však letěl a mezi prvotní myšlenkou a vydáním knihy, uběhly tři roky. Tři roky strachu o budoucnost i o vydání knihy. Změny vydavatelů a práce jejího manžela. Stěhování z Texasu zpět do New Yorku. Návrat do Ruska v roce 1998. To vše za tak krátkou dobu.
Paullina začala psát. Najednou se ocitla v roce 1941, zapomněla na všechno kolem, psala a psala. Pak jednoho dne zvedla hlavu od počítace a na světě byla nejen kniha Měděný jezdec, ale i další dvě pokračování.
Na přání fanoušků, kteří se toužili dozvědět stále víc a víc ze života Taťány a Alexandra, Paullina vydala poslední knihu, která měla uzavřít celou životní kapitolu Měděného jezdce. Vydala Taťáninu kuchařku, obsahující nejen recepty na výborné snídaně a obědy, ale především recept na lásku...na věčnou lásku Tati a Šury, jenž si získala tísice srdcí fanoušků po celém světě.

Nyní žije Paullina se svými čtyřmi dětmi a manželem v New Yorku...

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode